Mapa webu > Hlavní strana > Laboratoř in vitro > Co je in vitro?

EN

Laboratoř in vitro

Co je in vitro?

Latinský výraz „in vitro“ můžeme přeložit do češtiny jako „ve skle“ nebo „ve zkumavce“. Pojem pěstování „in vitro“ se používá v medicíně, biologii a v příbuzných oborech pro organismy pěstované v umělých podmínkách ve zkumavkách či jiném laboratorním skle (např. Petriho miskách) – ne však na živé tkáni.

In vitro – jak už název napovídá, jde o množení rostlin v umělých podmínkách. Tato progresivní nejproduktivnější metoda spočívá v množení rostlin z nepatrných částí meristémových pletiv.

Otcem této metody je profesor Steward, který provedl pokus se shlukem buněk mrkvového kořínku v nádobce s živným roztokem už v roce 1971. V zařízení, kde se pokusná nádobka neustále otáčela, se mu podařilo během 3 týdnů počet buněk rozmnožit na osminásobek. Následně se vytvořily i kořínky a po vysazení se podařilo vypěstovat celou mrkev. Výsledek tohoto pokusu se stal startem biotechnologické metody in vitro do dalších oborů pěstitelství – množení listnatých i jehličnatých stromů, okrasných dřevin pro zahradní architekturu apod.

Základní principy šlechtitelských biotechnologických metod

  • Velké populace buněk, ze kterých je možné za vhodných podmínek zregenerovat a dlouhodobě kultivovat celou rostlinu.
  • Pomocí mutagenů lze po navození regenerace získat rozsáhlou genetickou proměnlivost u intaktních rostlin, produkovaných metodou in vitro. Výchozím zdrojem je buněčná kultura dřeviny.
  • Geneticky různorodá buněčná kultura může být vystavena selekčním podmínkám. Selektují se buňky, nesoucí určitou změnu (mutaci).
  • Populace takto odvozené z haploidních buněk umožňují vyšší procento záchytu recesivních mutací. Urychlují možnost zisku homozygotních linií.
  • Kultivací embryí a meristémů se vytváří podmínky pro udržení vysoké genetické stability rostlinného materiálu. Jeho regenerací je možno produkovat velké množství identických rostlin.

Základní techniky ve šlechtění rostlin

Techniky, které zachovávají původní genotyp, umožňují krátkodobé i dlouhodobé uchovávání rostlin v kultuře in vitro bez významnějších genetických změn. Řadíme k nim:

  • meristémové kultury
  • embryokultury

Techniky zvyšující genetickou variabilitu během kultivace in vitro

  • kalusové kultury
  • buněčné (suspenzní) kultury
  • protoplastové kultury
  • kultury prašníků a mikrospor
  • selekce na buněčné úrovni
  • využití somaklonální variability

← Předchozí stránka  |  Vytisknout  |  Začátek stránky ↑


Připravujeme pro vás e-shop

Náhled kategorie zboží Náhled kategorie zboží Náhled kategorie zboží Náhled kategorie zboží Náhled kategorie zboží Náhled kategorie zboží Náhled kategorie zboží